Banner

David Hibsch: Ozvěny minulosti a současnost

Před časem jsem se začetl do Kosmovy kroniky. Při jejím pročítání jsem narazil na řeč knížete Boleslava II., který těsně před svou smrtí 7. února 999 ve věku cca 64 let předává svému synu Boleslavu III. vládu. Český kníže Boleslav II. byl synem Boleslava I, který zavraždil svého bratra sv. Václava. Pozorný čtenář si snad uvědomí, že syn může být lepší svého otce, přičemž genetické informace člověka nepředurčují k morálním kvalitám a tzv. osud je pohanskou bajkou či ubohým alibi slabých a zbabělých. Je to řeč umírajícího knížete z dávných časů a přitom je tak aktuální, že ji nelze považovat za řeč běžnou. Uvádím ji zde celou, abych na tomto dávném sdělení poukázal na současnost.

 

Takto oslovil svého syna:

 

Kdyby mohla matka dítěti svého lůna dát dar moudrosti tak, jak mu dává mléko prsou, nevládlo by nám stvoření, ale stvořený člověk by vládl jemu. Přece však Bůh udělil některé dary své lidem, jako byli Noe, Izák, Tobiáš a Matatyáš, alespoň tak, že kterým oni požehnali, těm i Bůh požehnal a které oni předurčili k životu dobrého chování, těm i Bůh dopřál stálost. Tak i dnes, můj milý synu, kdyby nebylo milosti Ducha Svatého, málo prospěje honosnost mých slov. Knížetem, praví Bůh, jsem Tě ustanovil, avšak nevynášej se, nýbrž buď jako jeden z nich, to znamená: ač se cítíš vyšším nad jiné, poznej přece, že jsi smrtelný, a nehleď na důstojnost slávy, kterou jsi na tomto světě vyvýšen, nýbrž usiluj o dílo, které sebou poneseš do hrobu. Tato Boží přikázání si zapiš do svého srdce a těchto napomenutí svého otce neopomínej: prahy kostelů často navštěvuj, Bohu se klaněj, jeho kněze cti, nebuď rozumný jen sám ze sebe, nýbrž raď se s více lidmi, zda rozumějí věci ve stejném smyslu. Snaž se líbit mnohým, hleď však, jakým. Všechno jednej s přáteli, ale dříve o nich. Suď spravedlivě, ale nikoliv bez milosrdenství. Vdovou a příchozími nepohrdej, stojí-li u tvých dveří.

O minci dbej, avšak střídmě, a neměň její podobu.

Neb stát, byť by mocně vzrostl lichou podobou mince, rychle bude obrácen v niveč. Jest v tom cosi, milý synu, že Karel (zvaný Veliký), král moudrý a mocný, s nímž se nemůžeme srovnávat my, velmi nízcí, když se rozhodl svého syna Pipina po sobě povýšit na trůn, zavázal ho hroznou přísahou, že se nesmí v jeho království lstivě a nešlechetně cenit váha či mince. Žádná pohroma, žádný mor a hromadné umírání, ani kdyby nepřátelé celou zemi loupežemi a vypalováním pustošili, tolik by neuškodili Božímu lidu jako časté měnění a podvodné horšení mince. Jaká zhouba či pekelná lítice nelítostně olupuje, hubí a ochuzuje Kristovy ctitele než podvod panovníků s penězi? A přece po čase povstanou, až ochabne spravedlnost a zesílí nepravost, nikoliv knížata, ale zloději, ne správcové Božího lidu, ale ničemní vyděrači, skrblí lakomci bez milosrdenství, Ti, jež se nebojí Boha, který vidí vše, a kteří třikrát i čtyřikrát do roka měníce minci upadají v ďáblovu past, a to ke zkáze Božího lidu. Těmito ničemnými pletichami a smyšlenými zákony zúží hranice této země, kterou jsem já rozšířil až k horám za Krakovem, který se zvou Tritri (Tatry), milostí Boží a zámožností lidu.

Neboť, slávou krále i jeho ctí je bohatství jeho národa; pánovi, nikoliv sobě, jest otrocká chudoba tíhou.

Chtěl hovořit dál, ale v poslední hodině ústa knížete ztuhla, a než mohl vyřknout slovo, usnul v Pánu….

Nic vám to nepřipomíná? Nepřipomíná to snad náš problém? Finanční systém, bankovní systém a otroctví spojené s chudobou? Kníže Boleslav, který vládl před více než tisíci lety, rozuměl na rozdíl od nás a věděl kde je obrazně řečeno „zakopaný pes“. Věděl, že problém je v prioritách lidí a jejich víře. Vsadí-li na minci a pro minci se nechají ovládat jejich majiteli, prodají svou víru a dají víru lichvářům, budou zničeni. Dokud nepochopíme, zasloužíme si temnotu. Kníže se trpce umívá ve světle pokladu věčnosti.

 

Přidat komentář

Komentáře pod články přímo reflektují úroveň pisatelů a provozovatel tohoto webu za ně nemůže být činěn zodpovědným.


Bezpečnostní kód
Obnovit

Komentáře   

 
0 # Lichva?romano 2012-08-08 16:06
Skutecne fascinujici a aktualni uryvek, nicmene varuje pred znehodnocovanim penez a nikoliv pred lichvou.
Vim, ze krestanstvi se stavi proti pujcovani na urok. Neznam teologicke duvody, ale z ekonomickeho hlediska to neni nejstastnejsi. Ekonomicky je urok projevem sirsiho faktu casove preference, nikoliv nejake hamiznosti. Nevidim, jake zlo z toho vyplyva. Ovsem zakaz pujcovani na urok negativa ma. Diky nemu si mohli zidovsti "lichvari" uctovat vysoke uroky. A drahe pujcky znamenaly nizke investice a chudobu. Ledaze by chudoba byla cil.
Pokud by chudoba byla cilem, pak varovat pred znehodnocovanim penez jde proti tomuto cili. Znehodnocovani penez je totiz skutecne zlo, ktere mimo jine vede ke zvysovani casove preference a tim i vysokym urokum. Tech negativ je samozrejme daleko vic. Proto nerozumim tomu, proc je poskytovani urocenych pujcek problem.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

 


WebArchiv - archiv českého webu


Novinky emailem

Facebook

Joomla Templates and Joomla Extensions by ZooTemplate.Com

Anketa

Nová monarchistická politická strana - co vy na to?