Banner

Z deníku jedné Ukrajinky

 

Jak se vám to povedlo?

 

Jsem Ukrajinka bez jakékoli příměsi v krvi. Předkové jsou výhradně Ukrajinci. Takové lidi, jako jsem já, nazvala ta čubka Farion „titulním národem“.

 

Měla jsem dvě babičky. V domě jedné z nich byla oblíbenou četbou kniha veršů Tarase Ševčenka. Babička se se mnou učila tyto verše zpaměti a je třeba říct, že úspěšně. V první třídě jsem uměla polovinu těch veršů z té knihy. Učitelé se na můj účet bavili: Postavili si mě o přestávce na stůl ve sborovně a a já jsem četla Katerynu. Četla jsem s tragičností v hlase, procítěně. Nejspíš to bylo směšné, protože učitelé hýkali smíchy.

Druhá babička byla tichá intelektuálka. Neustále vyšívala,vyráběla koberce na stavu, kterému bylo nejméně sto let. Ke svatbě mi babička darovala vyšívaný ručník a vyšívanou halenku. Rodiče hráli v ochotnickém ukrajinském divadle. Všechna představení a zkoušky jsem trávila za kulisami. Od první třídy jsem znala zpaměti «Кайдашева сім*я» a «Чому ревуть воли, як ясла повні». Moje rodina dodržovala všechny ukrajinské tradice, zpívaly se ukrajinské písně o všech svátcích, doma jsme mluvili výhradně ukrajinsky.

Vychodila jsem ukrajinskou školu. Během vysokoškolského studia jsem byla v Petrohradě. V první řadě jsem navštívila Akademii umění, prostudovala ročníkové práce Ševčenka, byla jsem v pokoji poblíž akademie, ve kterém žil. O Ševčenkovi vím vše, nejméně tolik co současní ševčenkologové. Materiál jsem sbírala po drobečkách. Miluji ukrajinskou literaturu nejméně tak jako ruskou. Byla jsem tak vychována. Styděla bych se nečíst. Styděla bych se, kdybych neuměla oba jazyky. Domácí knihovnu mám malou – kolem tří set knih. Ale jen takové, které jsem četla. Polovina z nich je v ruštině, druhá polovina v ukrajinštině.

Proč to tak podrobně vyprávím? Chci se zeptat nacistů,kteří se dostali k moci po americkém majdanu: Jak se vám povedlo za tak krátkou dobu, po všech těch hnutích,která směřovala k pozvednutí národní myšlenky, národního ducha vlastenectví, ve mně vyvolat alergii na ukrajinskou vlajku, hymnu, na tradiční vyšívané halenky? Jak se vám podařilo u mě, Ukrajinky do morku kostí, vyvolat nenávist ke všemu ukrajinskému? Dokonce ani ne nenávist, nýbrž přesněji stud za vlastní zemi? Jak se vám podařilo zničit všechno živé a národní, co v ní bylo? Jak se vám podařilo za pár měsíců proměnit moji Ukrajinu v pustinu plnou utýraných, bezprávných, ubohých a rozhněvaných lidí? Kdo vám dal právo rozhodovat o osudech země na nějakém majdanu a ne ve volbách?

Kdo jste, vy grázlové? Masky dolů! Skutečný Ukrajinec by nedělal to, co přinese vlasti škodu. Skutečný Ukrajinec by neměl radost ze smrti tisíců mírumilovných lidí. Pánové, vy jste zvěř! Budete svou vlastí prokleti!

Irina Vladimirovna Brovčenko, Ukrajinka
(pro duševně choré majdanské skákaly upřesňuji, že příjmení mého muže je Laškevič)

Z facebooku

 

 

 


Přidat komentář

Komentáře pod články přímo reflektují úroveň pisatelů a provozovatel tohoto webu za ně nemůže být činěn zodpovědným.


Bezpečnostní kód
Obnovit

 


WebArchiv - archiv českého webu


Novinky emailem

Facebook

Joomla Templates and Joomla Extensions by ZooTemplate.Com

Anketa

Nová monarchistická politická strana - co vy na to?